4/12 Začátky, konce a to mezi tím
Ve čtvrtém dílu našeho podcastu jsme se sešli již počtvrté s manažerkou, ředitelkou a objevitelkou talentů Petrou Markovou, aby nám poskytla cenné rady pro začínající podnikatele. Hovořili jsme o tom, jak v začátcích podnikání mohou nevýhodné podmínky vyvážit dravost a odhodlání. Petra zdůraznila, že i když začínáme s menšími zdroji nebo zkušenostmi, silná motivace a chuť prosadit se mohou přinést úspěch.
Nicméně, Petra také upozornila, že samotná dravost nestačí. Je nezbytné ji doplnit vytrvalostí, která pomáhá udržet dlouhodobý směr a soustředění na cíl. Podnikání je maraton, ne sprint, a vytrvalost je to, co nás udrží v chodu i v těžkých časech. Petra zdůraznila, že vytrvalost nám umožňuje nejen dosáhnout našich cílů, ale také se zlepšovat a adaptovat na měnící se podmínky na trhu.
Na závěr jsme mluvili o důležitém principu, že bychom nikdy neměli končit, když se nedaří. Petra nám připomněla, že i když čelíme neúspěchu, nikdy nezačínáme znovu od nuly. Každá zkušenost, i ta negativní, nás posouvá dál a učí nás nové věci. Důležité je se nevzdávat a stále se posouvat kupředu, protože právě to je klíčem k dlouhodobému úspěchu.
Luko Karavan: Vítejte u pořadu "Úspěch beze spěchu". Paní Marková, jedna z rovin, proč vyprávíte ten sův "byznysový životopis", je snaha inspirovat někoho, ideálně mladého člověka, který má všechno před sebou. Já v rámci své profese a podnikání často vidím mladé lidi, kteří jsou pracovití, cílevědomí a sebevědomí. Když se podívám na ně a kdybych se podíval na vás před těmi 20 lety, tak by to mohlo svádět k pocitu, že je u takových typů lidí už téměř rozhodnuto, že ten člověk má svůj úspěch jistý. Ale co když je člověku o něco více a teprve a začíná?
Petra Marková: V mém byznyse stále přivádíme do týmu nové a nové tváře. A často se stane, že mám pod sebou manažery, kteří takzvaně "usnou na vavřínech". Vidí někoho, kdo hezky vypadá, hezky mluví, má vysokou školu, pracoval již někde jinde a byl tam úspěšný, a automaticky předpokládají, že to je záruka úspěchu.
Ale často se stává, že ti, kteří vypadají jako prototyp úspěšného člověka, říkají něco jiného, než co skutečně dělají. Proto dnes říkáme, sledujte nejen, jak lidé mluví a jak vypadají, ale především, jestli plní úkoly a v jaké kvalitě. Ať už jde o první tři měsíce v novém zaměstnání nebo podnikání, důležité je sledovat, jaká je jejich kooperace, zda umí přijímat zpětnou vazbu, a když narazí na problém, jestli ho řeší s vámi. Naše hodnota je o upřímnosti a otevřenosti – máme spolupracovat dlouhodobě, takže si věci pojďme říci na rovinu.
Často zjišťujeme, že ty "rychlé hvězdy" – lidé, kteří rychle vystoupají vzhůru – většinou stejně rychle spadnou. Možná nejsou tak vytrvalí, jak jsem minule říkala. Myslím, že rozhodující pro podnikání je právě vytrvalost, disciplína a schopnost si za něčím jít a nevzdávat to.
Takže dnes, když někoho nabírám, i když vypadá atraktivně, má certifikáty a je úspěšný, stále ho beru jako nováčka, který se musí ukázat. A až trh, až klienti nebo zákazníci řeknou, zda skutečně umí svou práci a zda u nich uspěje, pak to bude úspěch pro něj i pro náš byznys.
Nejhorší, co může být, když někoho nabíráte, ať už v obchodě, byznysu nebo podnikání, je předpokládat, že úspěch má jistý. Samozřejmě někdo může pocházet z chudé rodiny a neměl takové možnosti, takže jeho cesta může být delší. Ale nejde o to, jestli je delší, ale jestli je úspěšná.
Pamatuji si dobu, kdy se říkalo, proč jsou Češi v NHL úspěšnější než Američani... V určitém období tam šlo opravdu hodně Čechů, a měli své zástupce téměř v každém týmu. Bylo to o tom, že byli dravější, chtěli na sobě více pracovat a byli zvyklí překonávat těžké podmínky. Rozdíl byl v tom, že Američané nemuseli nebo nechtěli, zatímco Češi chtěli a byli ochotni jít za svým cílem. Myslím si, že někdy může právě tato dravost a chuť rozhodnout. Nemusíme mít stejné podmínky, ale naopak, někdo z chudé české rodiny, která zažívá nepříjemné podmínky, může využít této situace ve svůj prospěch a být mnohem úspěšnější než někdo z bohaté rodiny, který nemusel tolik bojovat.
Mnoho podnikatelů, kteří začnou, do dvou let zase skončí. Poslední statistiky říkají, že kolem 70 % podnikatelů neuspěje. A často je to z několika důvodů. Jedním z nich je, že začnou brzy "tunelovat" svou firmu. Možná se jim rozjezd podaří, ale jsou netrpěliví a chtějí rychle vydělat peníze a užít si je, místo aby dál investovali do své firmy a do sebe. Investice může být i osobní rozvoj nebo to, že si koupí hezké oblečení, aby působili atraktivněji na vyšší třídy klientů.
Na druhé straně, pokud začnou kupovat luxusní auta, když na ně ještě "v uvozovkách nemají", může to být problém. Samozřejmě, neměli by jezdit starým, otřískaným autem, ale třeba základní Škoda je dnes v pořádku. V obchodě se říká, že by člověk neměl jezdit lepším autem než jeho klienti, aby je nepohoršil. Ale třeba v Americe se říká, že by se nemělo jezdit horším autem než klienti, protože to ukazuje, že člověk neumí vydělat peníze a spravovat finance, což je pro klienty signál, že mu nemohou důvěřovat.
Je důležité najít rovnováhu, nevyčnívat, ale ani nebýt příliš pod úrovní. I když někdo zdědí milion od rodičů a hezky vypadá, nemusí to znamenat, že umí podnikání rozvíjet, a často po dvou letech skončí.
LK: Možná jsem nemyslel lidi, kteří měli výhodnější startovní podmínky, když jsem říkal, že je na některých lidech brzy vidět, že jsou rozhodnuti a vědí, co chtějí. Myslel jsem spíše ty, kteří třeba ve věku kolem pětadvaceti let už částečně vedou nějaký tým, i když stále pracují jako zaměstnanci ve firmě a nejsou samostatní podnikatelé. U těchto lidí vidím nejen výhodnější podmínky, ale i jejich pracovní nasazení a ctižádost. Proto jsem se ptal na kontrast mezi nimi a lidmi, kteří v jejich věku ještě neměli jasno a teď si možná myslí, že je na mnoho věcí pozdě. Vy jste mi ale v podstatě odpověděla. Pokud se někdo rozhodne ve 30 letech a jeho cílem není velký podnik, ale chce mít vlastní živnost, uživit sám sebe a mít životaschopné podnikání, může začít a zkoušet to, dokud se mu to nepodaří.
PM: Jednou jsem na školení slyšela, že pohádka vždycky končí dobře, že ano? To znamená, že se vzali, zabili draka a žili spolu šťastně až do smrti. A já vždycky říkám, že v podnikání by se nikdy nemělo končit ve chvíli, kdy se nedaří. To znamená, že vlastně pohádka ještě neskončila. Takže vždycky, když se mi v podnikání něco nedařilo, byla jsem v tu danou chvíli v nějaké fázi neúspěchu, sáhla jsem si do svědomí a řekla si: Co ještě neumím? Co se ještě musím naučit, abych to, co se mi děje, přeměnila na úspěch? A vlastně to je ten obrovský osobní rozvoj, že si řeknete, co se musíte naučit. Musím se naučit lépe motivovat lidi, lépe je kontrolovat, možná sundat růžové brýle a podívat se na věci trochu jinak. A je to o tom, že si zvolím třeba nějaké školení, které ještě navštívím, abych se něco nového naučila. Od koho se budu inspirovat, kde ty informace vezmu?
Takže když jste se ptal na ty různě staré lidi, myslím si, že každý věk má něco svého. Když se ve 30 rozhodnete podnikat, můžete být úspěšní rychleji než třeba ve 20, protože už máte nějaké obecné zkušenosti ze života. Dvacetiletý je třeba nemá. Všechno má své výhody a nevýhody, a jak se říká, nikdy není pozdě, takže každý může začít podnikat kdykoliv bude chtít. Tento podcast není jen pro mladé lidi, ale i pro ty, kteří se třeba ve 40 rozhodli, že už nechtějí být v korporátu, kde je "stahují z kůže", kde po nich chtějí nesmyslné věci, jako hodně papírování, nebo musí prosit o každou dovolenou. A když se tohle děje a oni bouchnou do stolu, už mají třeba 20 let zkušeností z korporátu a o to víc je to motivuje uspět v něčem svém.
LK: Pojďme na chvíli fantazírovat. Řekněte mi, když byste teď o všechno přišla - bez ohledu na to, že máte rodinu a tak dále... Když vás vyhodím z letadla na pustém ostrově bez ničeho, co budete dělat?
PM: Záleží, kam bych z toho letadla spadla, že ano? Ale to, co mě vždycky drželo, a to jsem vám už tady taky říkala, je, že i když jsem v podnikání začínala, brala jsem to tak, že kdyby mi to nešlo, vždycky můžu jít pracovat. Takže jsem to brala tak, že se práce nebojím. Vždycky si myslím, že bych si dokázala nějak vydělat peníze, třeba kdybych točila zmrzlinu nebo něco podobného. To bylo vlastně něco, co mi dávalo energii, kterou jsem investovala do podnikání, protože jsem věděla, že mám zadní vrátka - můžu jít do zaměstnání.
Na druhou stranu, co vás podnikání naučí, je, že se musíte zdokonalovat v několika směrech - rozumět financím, obchodu, managementu, práci s lidmi, ať už jsou to klienti nebo spolupracovníci. To, co vám nikdy nikdo nemůže vzít, jsou vaše zkušenosti a vaše nadšení. Kdyby mě vyhodili z letadla, už jsem se v podnikání naučila, že v podnikání je zbytečné se rozčilovat nebo být naštvaná. Ničemu to nepomůže. Říká se, že negativní emoce se šíří mnohem rychleji než pozitivní. Stačí, aby do kanceláře přišel jeden negativní člověk, a brzy se to přenese na ostatní. Ale stejně tak se může šířit i pozitivní energie.
Chci tím říct, že pokud byste museli začínat znovu, nikdy nezačínáte úplně od nuly. Už máte spoustu zkušeností, a tak vlastně nezačínáte od začátku, ale třeba už někde na šestce, pokud to hodnotíme na škále od jedné do deseti. Můžete tak své podnikání rychleji znovu vybudovat.
Já sama jsem měla ve svém pracovním životě tři takové karamboly, kdy jsem musela začínat znovu. Nikdy to ale nebylo úplně od nuly, protože už jsem měla nějaké zkušenosti. Někdy musíte udělat dva kroky zpátky, abyste mohli udělat tři kroky vpřed. Podnikání není jen o stálém růstu; je to cesta plná vzestupů a pádů. Neexistuje jedna univerzální cesta, je to vždy o vašich zkušenostech, znalostech a o trhu, na kterém působíte.
V roce 2007 jsem začala znovu s firmou Partners, a i když jsem měla předchozí zkušenosti z finančního poradenství, začínala jsem zase od nuly. Cítila jsem ale, že dělám dva kroky zpátky, abych mohla udělat tři vpřed. Výběr obchodních partnerů, se kterými budete spolupracovat, je důležitý. Už víte, co chcete a co ne, a to vám pomáhá při budování nových vztahů.
Mě osobně baví osobní rozvoj, zjišťovat, co ještě všechno dokážu, jak můžu rozšířit svou komfortní zónu. To samé chci i od svých lidí – být pro ně vzorem. Někdy slyším, jak moji spolupracovníci říkají, že se bojí. Říkám jim, že i hrdinové mají strach. Odvážní nejsou ti, co se nebojí, ale ti, co i přes strach jdou dál a bojují.
V podnikání nejde jen o opuštění komfortní zóny, ale i o její rozšiřování. Abychom ji mohli rozšířit, musíme ji nejdřív identifikovat, což často přichází s pocitem strachu. Jakmile se něčeho bojíte, víte, že přecházíte do nekomfortu, a to je právě ten moment, kdy na sobě můžete pracovat.
Co s tématem dílu souvisí:
📚📈 Možná ten nejoblíbenější kousek v mé manažerské knihovničce:) 📚📈
Kniha "Spoluprací k úspěchu" od Rastislava Zachara, to jsou praktické rady a inspirace pro manažery i zaměstnance, které vám pomohou zlepšit pracovní výkon a motivaci. 📖✨ Stačí ji otevřít kdekoliv a během pár sekund načerpáte nové impulzy! 🚀💡
Já to tak dělám. A abych měla ještě větší přehled, co mi tam připadalo důležité, nebojím se pěkně si ta místa označit. Taky vás učili, že se do knih nekreslí? Tak u mně tohle neplatí:)
"Neuvěřitelně jednoduché, funkční a inspirativní návody pro lidi v každé pozici. Na druhou stranu také velmi zavazující, protože se už člověk nemůže vymlouvat, že neví." 🌟
🌟 Dnešní mladí čelí mnoha výzvám, které jsme my nemuseli řešit. Ale zároveň mají přístup k neocenitelným nástrojům, které nám chyběly. 🌟
Jedním z těchto nástrojů je Gallup test, který jim pomáhá objevit a rozvíjet své silné stránky. Zatímco my jsme se tyto věci učili za pochodu, oni mají příležitost k lepšímu sebepoznání už od začátku. 🌱
Více o Gallup testu a jeho výhodách se dočtete v tomto článku: 📖✨